O této fotce: Už být na Islandu člověku dává pocit, že je mimo svou běžnou realitu, že se na ni dívá s odstupem. Ale když se ještě vznesu nad samotný ostrov, nad jeho poloostrovy a ocitnu se alespoň s dronem nad mořem, najednou přijde pocit, že jsem skutečně "nad věcí" – doslova i obrazně. I něco tak majestátného, jako jsou tyto masivy, může z výšky vypadat mnohem menší, uchopitelnější a pochopitelnější. Většina mých fotek si hraje s abstrakcí, s rytmy a vizuálními kompozicemi, které člověk musí objevovat. Ale tady je okamžitě jasné, na co se díváme – masiv, obklopený modrem, mořem a oblohou. Má ale pro mě velký význam, protože ukazuje, že i od toho konkrétního si můžeme vzít odstup a podívat se na to s nadhledem. I Ta fotka pořád umožňuje se vzdálit.. odpoutat.. a najednou je vše snesitelnější, uchopitelnější, čitelnější… Tento snímek je pro mě i hodně o expedici do světa barev. Při úpravách jsem pracoval se sytostí a jasem země a moře, abych odstranil šedý závoj pozdního podzimu a odhalil sytost a zářivost, která tam možná nebyla vidět, ale v mém pohledu na tento kus světa byla pro mě plně přítomná. Ke vzniku fotky: Z pohledu Islandu jste na začátku světa a všechno je jako "dole na jihu". Maják Hvalnes je oblast, která rozhodně vybízí k tomu, abyste se na ni podívali z trochu větší dálky - k čemuž potřebujete loď (tu jsem neměl) nebo dron (ten jsem měl!). Byl to divoce větrný den a já měl vážné obavy, že se dron nevrátí z moře, ale vrátil se a přinesl s sebou toto úžasné panorama. Měl jsem extrémní štěstí na dobré světlo a výborné větrné a povětrnostní podmínky...